Κνήμων ὁ Δύσκολος καὶ ἡ τῶν Γειτόνων Προδοσία

Παρῆν ἐγὼ ἐκείνῃ τῇ ἡμέρᾳ ὅτε Κνήμων ὁ γεωργὸς ἔλεξε τοῦτο τὸ ἔπος τὸ ἀξιομνημόνευτονmemoratu dignum (ἐπίθ. αἰτ. ἑν. οὐδ.) — compositum ex 'ἄξιος' et 'μνημονεύω'; rem significat quae memoria digna sit, καὶ μάρτυςtestis (ὀνομ. ἑν. ἀρσ., γ' κλίσις) — nomen tertiae declinationis; hic praedicativum ad 'ἐγώ' αὐτὸς ἐγενόμην τῶν γεγενημένωνeorum quae acciderant (μτχ. παρακ. μέσ. γεν. πλ. οὐδ.) — a verbo 'γίγνομαι'; hic substantive positum cum articulo τῶν ἐν τῷ ἀγρῷ.
Ἦν γὰρ ἑσπέρα, καὶ ὁ ἥλιος ἤδη κατέδυενoccidebat (παρατ. ὁριστ. ἐνεργ. γ' ἑν.) — compositum ex 'κατά' et 'δύω'; de sole occidentem describendo usurpatur ὑπὲρ τὰ ὄρη τῆς Φυλῆς, ὅτε εἶδον τοὺς γείτονας τοῦ Κνήμωνος — ἄνδρας τρεῖς ἐκ τοῦ πλησίον δήμου — λάθρᾳclam / furtim (ἐπίρρ.) — adverbium modi ab 'λανθάνω' derivatum; actionem secreto factam indicat εἰσελθόντας εἰς τὸν ἀγρὸν αὐτοῦ. Ἔφερε δὲ ἕκαστος κόφινον κενόν, καὶ ταχέως ἤρχοντο τρυγᾶνvindemiam facere (ἀπρμφ. ἐνεστ. ἐνεργ.) — infinitivus a verbo contracto 'τρυγάω'; uvas colligere significat τὰς ἀμπέλους τοῦ δυσκόλου, ὡς εἰ αὐτῶν ἦσανquasi earum essent (εἰρμὸς ὑποθετικός) — constructio comparativa-hypothetica cum optativo obliquo ad simulationem possessionis exprimendam αἱ ἄμπελοι.
Ὁ δὲ Κνήμων ἐξαίφνηςsubito (ἐπίρρ.) — adverbium temporis, significat rem inopinate factam ἐξῆλθεν ἐκ τῆς οἰκίας, ἔχων δίκελλανligo / bidens (αἰτ. ἑν. θηλ.) — instrumentum agricolae cum duobus dentibus, hic tamquam telum minax ἐν τῇ χειρί. Ἐπεὶ δὲ εἶδε τοὺς κακούργους ἐν τῷ ἑαυτοῦ ἀγρῷ, ἔστη ἐπὶ πολὺν χρόνον σιωπῶνsilens / tacens (μτχ. ἐνεστ. ἐνεργ. ὀνομ. ἑν. ἀρσ.) — a verbo 'σιωπάω', silentium Cnemonis signum irae gravissimae — ὅπερ ἦν παρ' αὐτοῦ σημεῖον χαλεπώτατον. Εἶτα δὲ ἀνεβόησενexclamavit (ἀορ. ὁριστ. ἐνεργ. γ' ἑν.) — verbum compositum ex 'ἀνά' et 'βοάω', clamorem subito editum significat οὕτως·
"Ὦ Ζεῦ καὶ θεοί, τί τοῦτο; Οὐχ ἱκανὸν ἦν ὑμῖν τὸ μὴ βοηθεῖν τοῖς πέλαςproximis / vicinis (δοτ. πλ. (ἄκλ. ἐπίρρ. ὡς οὐσ.)) — adverbium 'πέλας' hic substantive usurpatum cum articulo, significat 'eis qui prope sunt', ἀλλὰ δεῖ ὑμᾶς καὶ κλέπτειν τοὺς καρποὺς τῶν πονούντωνeorum qui laborant (μτχ. ἐνεστ. ἐνεργ. γεν. πλ. ἀρσ.) — a verbo 'πονέω', hic substantive positum, laborantes seu agricolas designat; Τοῦτό ἐστι προδοσία, ὦ ἄνδρες, οὐδὲν ἄλλο. Ὁ γὰρ προδιδοὺς τὸν πλησίον χείρων ἐστὶ τοῦ πολεμίου· ὁ μὲν γὰρ πολέμιος φανερῶς ἀδικεῖ, ὁ δὲ γείτων κλέπτων λανθάνειclam furatur / latenter peccat (μτχ. ἐνεστ. ἐνεργ. + ὁριστ. ἐνεστ.) — idioma Graecum: participium rei verae, verbum 'λανθάνω' modum occultiorem significat."
Οἱ δὲ γείτονες, αἰσχυνθέντεςpudore affecti (μτχ. ἀορ. παθ. ὀνομ. πλ. ἀρσ.) — a verbo 'αἰσχύνομαι', narrator ironice pudet an metus causam fugae fuerit — ἢ μᾶλλον δείσαντες τὴν δίκελλαν — ἔφυγον ἐκ τοῦ ἀγροῦ ὡς τάχιστα, καταλιπόντεςrelinquentes / relictis (μτχ. ἀορ. ἐνεργ. ὀνομ. πλ. ἀρσ.) — a verbo 'καταλείπω', fugam festinatam et res derelectas describit τοὺς κοφίνουςcalathis / corbibus (αἰτ. πλ. ἀρσ.) — vasa texta quibus fructus colliguntur, indicant fures in flagranti deprehensos αὐτῶν. Ὁ δὲ Κνήμων οὐκ ἐδίωξεν αὐτούς· ἀλλ' ἔστη μόνος ἐν τῷ ἀγρῷ, ἀπέβλεπε δὲ εἰς τὰς ἀμπέλους ὥσπερ εἰς τέκνα ἠδικημέναiniuria affecta / laesa (μτχ. παρακ. παθ. αἰτ. πλ. οὐδ.) — a verbo 'ἀδικέω', Cnemonis affectum erga vites quasi filios laesos mire exprimit.
Κἀγὼ ἰδὼν ταῦτα ἐνόησα ὅτι ὁ δύσκολος οὗτος, καίπερ μισάνθρωπος ὤνcum hominum odio esset (μτχ. ἐνεστ. εἶναι, ὀνομ. ἑν. ἀρσ.) — participium concessivum cum 'καίπερ'; compositum ex 'μισέω' et 'ἄνθρωπος', ὀρθῶς εἶπεν. Ἡ γὰρ τοῦ γείτονος προδοσίαproditio (οὐσ. ἀ' κλ. ὀνομ. ἑν.) — nomen abstractum a verbo 'προδίδωμι' derivatum, significat 'traditionem' vel 'perfidiam' χαλεπωτάτηgravissima (ἐπίθ. ὑπερθ. βαθμ. ὀνομ. ἑν. θηλ.) — superlativus gradus adiectivi 'χαλεπός'; cum genitivo 'πασῶνomnium (ἀντων. γεν. πλ. θηλ.) — genitivus comparationis ab adiectivo 'πᾶς'; indicat rem omnibus aliis graviorem esse' comparationem exprimit ἐστὶ πασῶν.
← Πάλιν εἰς πάσας τὰς ἱστορίας